Článek v časopise Automa 3/2013

V časopise Automa 3/2013 vyšel tento článek o vývoji oxidových senzorů vlhkosti.

V oboru vývoje senzorů vlhkosti na bázi oxidových dielektrik jsou v současné době zlepšovány jejich vlastnosti. Jejich technický vývoj se ubírá směrem ke zvýšení tepelné a chemické odolnosti. Současně se zkracuje doba odezvy, tj. zrychlují se sorpce a desorpce, a rovněž se zvyšuje citlivost. Úplně nejstarší konstrukcí byl, a u některých výrobců stále je, obdélníkový hliníkový plíšek nebo hliníkový drát kruhového průřezu, který byl přímo anodicky oxidován. Potom následovala depozice zlaté elektrody,  která je prostupná pro molekuly vodní páry. Dříve se používala i tenká křemíková deska o průměru 2 nebo 3″. Nyní je v technické praxi jako nosný substrát jednotlivých vrstev senzoru převážně využívána jemnozrnná korundová keramika v podobě tenké desky o hraně 2 až 4″.

Více v našem článku…